Charakteristika školy

Základní škola Komenského II, Zlín, Havlíčkovo nábřeží 2567 je státní, středně velká, plně organizovaná škola v klidnější zóně města Zlína, s 567 žáky a 55 zaměstnanci. Všechny ročníky mají dvě až tři paralelní třídy. Průměrná naplněnost tříd je 23 žáků.

Ke škole patří

Vydlážděné školní nádvoří a travnatá plocha, ve které je umístěna socha J. A. Komenského a lavičky pro odpočinek, oplocené školní hřiště s umělým povrchem, oplocený školní pozemek včetně zastřešené učebny v přírodě – areál vhodný pro výuku pěstitelských prací a pro aktivní odpočinek dětí školní družiny. Je vybaven průlezkami, houpačkou, kolotočem a lezeckou stěnou.

Škola se skládá z hlavní čtyřpatrové budovy a přístavby. V přízemí hlavní budovy jsou šatny a bufet. V ostatních patrech jsou učebny, které jsou teplé, světlé a vybavené dvoumístnými lavicemi různých velikostí, vestavěnými skříněmi a dalším nábytkem. Většina učeben je vybavena dataprojektory a interaktivními tabulemi, ve všech třídách je také připojení k serveru pro příjem internetu a využití dataprojektoru a interaktivních tabulí.

Interiér školy je vyzdoben nástěnkami s žákovskými pracemi. V přístavbě jsou 4 učebny nižšího stupně, ŠD a školní kuchyňka – učebna pro výuku vaření.

Na prvním stupni je od čtvrtého ročníku kromě běžných tříd i třída s rozšířenou výukou tělesné výchovy se zaměřením na fotbal a sportovní aerobik. Na 2. stupni je také v každém ročníku kromě běžných tříd, jedna třída s rozšířenou výukou tělesné výchovy se zaměřením na fotbal a sportovní aerobik. Fotbalové třídy (6. až 9. ročník) jsou řízeny na základě „Intenzifikace sportovních tříd v rámci MŠMT“ ve spolupráci s FC Fastav Zlín.

Fotogalerie

Genetická metoda učení

Genetická metoda čtení aneb děti v naší škole čtou dříve...

Žijeme v době informační exploze, v níž je čtení stále důležitější. Člověk našeho století musí umět dobře a rychle číst. Čtení je proto hlavní činností každého člověka v jeho cestě za poznáním.
Při hledání efektivnějších metod nácviku elementárního čtení se u nás ve škole od školního roku 2008/2009 vyučuje čtení v 1.třídě tzv.genetickou metodou. Oproti metodě analyticko-syntetické, která je již od roku 1951 nejrozšířenější metodou zpracovanou v českých slabikářích, umožňuje tato metoda rychlejší čtení s porozuměním. Největším nedostatkem metody analyticko-syntetické je, že nácvik čtení je velmi náročný na čas, čtení je pomalé, vyžaduje mnoho fixací a nepřináší dětem uspokojení, protože čtenému textu nerozumí.

PhDr. Jarmila Wágnerová, Csc. uskutečnila v roce 1995/1996 experiment, při kterém se děti učily číst genetickou metodou. Ve svém projektu se pokusila spojit průpravné čtení genetickou metodou s následným globálním čtením. Vycházela z myšlenek Josefa Kožíška a Václava Příhody, proto se genetické metodě čtení říká také Kožíškova metoda. Je vyvrcholením metod syntetických a jakýmsi přechodem k metodě globální. Někdy se jí také říká zapisovací metoda, protože vychází od zápisu myšlenek dětem známých, a to zkratkami slov i obrázky.

Hned od počátku vyučování děti mohou zapsat i přečíst krátké věty a čtou s porozuměním. Žáci zpočátku poznávají slova a čtou je najednou jako celky, aniž znají jednotlivá písmena. Nezapomíná se na sluchovou syntézu a analýzu. Žádná jiná metoda neumožňuje, aby si žáci větu přečetli a hned zapsali. Psaní silně podporuje čtení, děti se naučí dobře číst, rychleji si zapamatují písmena, získávají průpravu i pro psaní. Ověřili jsme si, že model čtení - psaní je výrazně účinnější než čtení - skládání.

Velmi důležitým faktorem při nácviku čtení genetickou metodou je spolupráce s rodiči. Rodiče nemají dětem slabikovat, jak byli dříve zvyklí. Upozorňujeme je také na význam hláskové analýzy a syntézy.

Čím se tedy hlavně liší metoda genetická od „tradiční metody analyticko-syntetické?

  • děti neslabikují, slov se učí číst po hláskách (děti čtou s porozumění)
  • hned od počátku zapisují děti slova, později věty hůlkovým písmem (klasické psaní do písanek je odsunuto až na měsíc prosinec)
  • nejdříve se učí velká tiskací písmena; zhruba od poloviny listopadu malá tiskací písmena (ty jen čtou - nezapisují); v prosinci začíná nácvik psaní podle písanek

Průběh školního roku ve čtení s genetickou metodou

V září se prvňáčci seznamují pouze s velkými tiskacími písmeny. Vyvozují písmena podle jmen spolužáků, čtou a zapisují hůlkovým písmem. V době seznamování se s abecedou využíváme k zapamatování různé obrázky, fonetické hry, pexesa, čtení nápisů z karet, hry s písmeny, modelování velkých písmen, zápis písmen a slov na tabuli či tabulky. Hned děti vedeme k tvořivému psaní, kdy si samy zapisují své myšlenky.

Ke čtení slov nikdy nepoužíváme slabiku. Děti hláskují: J-Á-J-A a přečtou Jája. Již v říjnu čtou krátká slova naráz, protože je zrakem poznávají. V této době začínáme využívat první část čítanky Učíme se číst, kde jsou pohádky velkými tiskacími písmeny. Po celou dobu práce s první částí čítanky uvolňujeme ruku kresebnými cviky a zapisováním hůlkovou abecedou.

V listopadu přecházíme k nácviku malých tiskacích písmen, zatím je ale nezapisujeme. Přechod ke čtení malých tiskacích písmen je velice rychlý, protože žáci si většinu vyvodí od velkých. Nácvik psací abecedy začíná až v době, když děti znají a umějí malá tiskací písmena přečíst.

V druhém dílu čítanky děti najdou známé krátké pohádky, jako O Budulínkovi, O Karkulce, Neposlušná kůzlátka, Princ Bajaja atd. Už velice dobře přečtou i delší slova. Ta složitější zpočátku „luští". Ale není třeba se vůbec znepokojovat, někteří žáci prostě jen potřebují k přečtení delšího slova více času. Postupně, jak získává více čtenářských dovedností a rozšíří si zrakové rozpětí, přirozenou cestou dospěje k plynulému čtení.

Po celý školní rok do výuky zařazujeme cviky na rozvoj fonematického sluchového vnímání, zejména hláskovou syntézu slov. Postupujeme od jednoslabičných slov, například hádanky typu: Co je to ? L - E - S, P - E - S, N - O - S. Kdo to dělá? B - Ú, M - É, B - É. Využíváme hry s písmeny: Kterou hlásku slyšíš na začátku slova? Kterou hlásku slyšíš na konci slova? Ťukej prstem hlásky ve slově. Nadiktuj mi, jak mám napsat toto slovo. Od začátku výuky patří do hodin i různá dechová cvičení, gymnastika mluvidel. Velkou pozornost věnujeme hláskám r, ř, l a sykavkám.

Je jasné, že žádná metoda nácviku čtení není univerzální. Každé dítě je jiné, jinak se vyvíjí. Ale zdá se, že genetická metoda čtení je přirozená, dětem blízká a pozitivně ovlivňuje výsledky a vztah ke čtení u všech dětí, i u těch se specifickými potřebami. Dokladem je i vysoká úroveň čtenářských dovedností prvňáčků, druháků a třeťáků, kteří touto metodou prošli.

Můžeme si jen přát, aby se tato metoda mezi elementaristy více rozšířila a navázali jsme tak na tradici naší české školy.

Tvořivá škola

Zlínské školy čerpají peníze z fondů EU.

5. ZŠ Zlín se v roce 2006 stala partnerem 25 škol z celé ČR a spolupracuje s nimi na projektu Tvořivá škola – české činnostní učení. Od jara 2007 na naší škole probíhají setkání tvořivých učitelů, kteří si pod vedením zkušených lektorek ověřují výhody činnostního učení a předávají si i vlastní zkušenosti, protože se tyto metody úspěšně používají již mnoho let. Výhodou projektu je i materiální stránka, protože školy byly vybaveny novou výpočetní technikou pro všechny lektory. V Brně a Praze probíhají setkání ředitelů daných škol a v jiném termínu pak i setkání a školení lektorů.

Hlavním účelem tohoto ryze českého projektu je šíření moderních činnostních postupů učení, které vedou k dobrému a trvalému pochopení učiva a motivují žáky pro celoživotní učení. Za zvlášť důležité považujeme, že činnosti s pomůckami významně podporují rozvoj logického myšlení, komunikace a sociálního cítění žáků. Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR a je zaměřený především na dobré zvládnutí učiva matematiky, fyziky, českého a anglického jazyka.

Projekt Tvořivá škola staví na odkazu J. A. Komenského, české prvorepublikové reformní pedagogiky a zkušeností úspěšných českých učitelů. Nejedná se tedy o žádný nový experiment ale o předávání prakticky ověřených metod a postupů učení. Při činnostním učení se žáci učí názorně, vlastní činností a prožíváním. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život, a tak má pro žáky osobní smysl. Činnostní učení dětem umožňuje dobré a trvalé pochopení učiva a přitom žáky baví. Je tomu tak proto, že se při něm nikdo nenudí a každý má možnost být úspěšný. Přináší dětem radost a pocit uspokojení z pochopení učiva. Činnostní učení podněcuje mysl žáků k aktivitě a vtahuje všechny žáky do výuky. Předností činnostního učení je také to, že není určeno pouze úzkému okruhu dětí – díky aktivní práci všech žáků vede k přirozenému zapojení dětí jak nadaných, tak i dětí se speciálními potřebami učení.

Více informací o projektu naleznete na www.tvorivaskola.cz.

Mgr. Milan Alex – ředitel 5.ZŠ (ZŠ Komenského II)